Rybaření na Hladné
Dnes odpoledne konečně nepršelo, jako celý týden a tak jsme vyrazili po chvilce vybírání lokality na Hladnou.Je to součást Orlické přehrady u Albrechtic nad Vltavou.Když jsme dojeli po poledni k vodě, seděl tam jeden rybář a nikde nikdo.Vody bylo dost i místa a tak jsme vybalili nářadíčko a po zapsání revíru nahodili.Během půl hodiny dojeli další rybáři a za chvíli bylo plno.Ale parta tam byla výborná ,povídalo se,baštiilo se a občas někomu něco zabralo.
I my jsme měli úspěch..táta vytáhl pěkného kapra 47 cm a pak cejna (i když se cejni třeli jako divoký plácalo to tam celé odpoledne.)Já chytila také kapříka 45 cm a pustila ho vodě.I ostatní měli celkem úspěchy.Bylo to pěkné pohodové odpoledne.
Výprava druhá...
Po dlouhé době bylo krásné teplé počasí,nebe bez mráčku a tak jsme vyjeli opět na ryby.Zamířili jsme na Vlkov...Veselské pískovny.První pískovna má hájení a tak obtíženi rybářským náčiním jsme se vydali ke vzdálenější vodě.Bylo tam hodně rybářů ale naštěstí jsme tam měli známé a tak u nich bylo pro nás místo.Naše Bettynka byla nadšená a hned zkusila jeslti je voda na ní dost dobrá na smočení.Vybalili jsme pruty,stojánky,zapsali jsme si do rybářského lístku místo a nahodili.To bylo půl dvanácté.A čekali jsme.Nabízeli jsme rybám,medové,česnekové kuličky,žítaly..červíky ale nic...Kamarád vytáhl kapříka kolem 44 cm a zase dlouho nic..A tak jsme vybalili gril,nandaly klobásky a buřty a chystali se na jídlo.Blížila se druhá hodina odpolední
Můj muž se právě s chutí pustil do buřtíka a v tom záběr...po chvilce zápolení vytáhl kapra 50 cm...pak přišly další záběry a nakonec jsem měla úspěch i já a opět kapr..50cm.Celkem jsme vytáhli s přáteli a pustily..12 kapříků od 40 do 45 cm..jednoho cejna a dva kapry 50cm.
Navštívil nás člen rybářské stráže..který tam byl na kontrole a říkal že jsme snad jedinný co měli takové úspěchy.A tak jsme jeli domů spokojeni.Bylo opravdu krásné počasí a i kdyby jsme vůbec nic nechytli ,bylo to fajn.
PRVNÍ LETOŠNÍ VÝJEZD..
První jarní den jsme vyrazili s přáteli na obhlídku jednoho z našich oblíbených rybářských míst,pod zámek Hluboká na Vltavou.Nesměle svítilo občas sluníčko i když podle mě teplo vypadá jinak,dalo se to vydržet.Všichni nahodili a čekalo se.Po delší době měl kamarád záběr a tak zabral...a vytáhl větev...Po další čekací době opět záběr a na břeh byly vytaženy parádní zahradní hrábě na trávu.Hodí se,před zahrádkářskou sezonou přišly vhod.
Naše tři psí kamarádky nervozně pobíhaly po břehu a čekaly na pořádné úlovky.Na druhé straně na fotbalovém hřišti probíhaly tréninky a tak každou chvilku plaval po vodě míč.Jeden se nám podařilo ulovit a tak za velké radosti pejsků..jsme si aspoň zakopali.Nakonec se přece jen zadařilo a na háček kamaráda se chytla malá čudla..aspoň víme že tam ryby jsou.Asi jim byla ještě zima.Nám nakonec taky a tak dřív než se zešeřilo jsme zamířili domů.Ale bylo to fajn.
JAK TO ZAČALO...
Před více jak deseti lety jsem jela několikrát s partou lidí z práce na ryby.Před tím jsem si říkala,jak může někdo vydržet sedět u vody,tahat ty chudáky ryby ven,napichovat hnusné žížaly na háčky a jen zírat na vlasec, zda něco zabere.
Ale za pár cest jsem to pochopila.Manžel pak doma vyprávěl, jak coby kluk jezdíval na ryby s dědečkem.U nás nikdo nikdy nerybařil a tak jsme to neznala.A tak padlo rozhodnutí.Uděláme si zkoušky nakoupíme vybavení a začneme rybařit.
A tak se stalo.K narozeninám jsem dostala krásný první prut,základní vybavení a už jsme vyráželi.Kolem nás teče řeka Blanice a tenkrát na ní bylo co chytat.Doma jsem zbírala žížaly na zahradě,už mě nevadilo je napíchnout na háček.Učila jsme se nahazovat,někdy na strom,někdy na keř občas i do vody.
Ale první úspěchy se ukázaly.Sem tam kapřík,cejn,haldy okounů..které podle rady pana Štěpničky, ke kterému jsme velmi ráda chodila do krámku ve Vodňanech,jsem upravovala jako zavináče .První štiku jsem chytla úplně náhodou..sama mi slkočila na okounka kterého jsme právě táhla z vody..jé to bylo radosti.Na třpytky a nebo umělé rybičky jsme moc štěstí neměla..většinou zkončily někde zaseklé ve vodě.
Pak přišel úraz ,dlouhodobé marodění a problémy a tak jsme několik let k vodě nejeli.Až před třema lety jsme opět obnovili rybářské lístky a začali jezdit s přáteli.Tentokrát i na delší rybo-výlety.K tomu přibyl ještě můj velký koníček fotografování a tak to poctivě střídám,Chvilku chytám chvilku obcházím okolí a fotím a i když rybí úlovky nemám nic moc fotky mi to vynahradí.Jsem vodní živel v rybách rozená a tak nejsem tkzv masňák.Sem tam si něco vezmeme domů ale většinou raděj rybu pustím.Poslední rok sebou vozíme i naší malou psí rybářku,Bettynku..Jack russel teriérku.
Mám ráda cesty k vodě..ať se daří nebo nedaří.Hlavně když je pohoda a je člověk aspoň chvilku dál od běžného shonu a starostí.Takže at žije rybaření...Petrův zdar.
O blogu
Jsem od přírody ukecaná,no jako téměř každá ženská.Tak se prostě ráda podělím a některé zážitky od vody.
Zatím ještě neumít blog moc spravovat časem se to naučím.